Současné problémy diagnostiky
V současné době je k dispozici dobrá síť akreditovaných screeningových pracovišť. Dobře organizovaný screening nádorů prsu již dává své výsledky v podobě stoupající frekvence časných stadií nádorů prsu. Avšak, přibližně 10% nádorů prsu není schopna samotná mamografie detekovat. V těchto případech má význam klinické vyšetření a / nebo doplnění nejasného mamografického nálezu ultrasonografií. Jedná se o nádory lokalizované v nepříznivé poloze v prsu, o lobulární karcinomy a nádory u žen s vysokou denzitou mléčné žlázy.
Mamografie je stále jen zobrazovací metodou jejíž výsledek záleží na kvalitě celého zobrazovacího procesu a jejíž senzitivita kolísá se stavem vyšetřované žlázy a s velikostí nádoru. Screeningová mammografie, jako každá screeningová metoda nemůže vykazovat 100% efektivitu, vždy bude vykazovat určité, i když malé, procento falešně negativních i pozitivních nálezů.
Nádory prsu se prakticky nevyskytují u žen do 20 roku života. U žen starších 20ti let je však nutné myslet na možnost přítomnosti zhoubného nádoru a je nutné využít dostupné diagnostické možnosti k jeho vyloučení či potvrzení. Bohužel právě karcinom prsu mladých žen mívá nepříznivou prognózu svými biologickými vlastnostmi a někdy i opožděním diagnózy.
Karcinom prsu v souvislosti s těhotenstvím je druhou nejčastější malignitou v těhotenství po karcinomu hrdla děložního s frekvencí cca 1-3 případy na 10 000 porodů. Vzhledem k těhotenským změnám prsu je diagnóza obtížnější. K opoždění diagnózy dochází též tím, že se na možnost nádoru prsu nemyslí a obtíže žen jsou přičítány těhotenským změnám. Diagnostika a léčba karcinomu prsu v těhotenství vyžaduje speciální a mezioborový přístup. Této problematice se věnuje gynekologicko-porodnická klinika FN Motol.
V současné době je preferováno stanovení diagnózy premaligní či maligní léze prsu pomocí jehlové biopsie. Žena má nárok vědět biologickou povahu léze a mají s ní být probrány všechny možnosti léčby, proč se doporučuje operovat nebo naopak, proč je doporučována nejprve systémová léčba (chemoterapie). Koncept chirurgie „divokého západu“ – nejdřív lézi odstraním a pak teprve zjišťuji co byla zač v současné době nelze uznat jako „state of art“, avšak přesto se s ním ještě setkáváme.
Samovyšetřování prsů je jednoduchá metoda, která však není schopná detekce včasných stadií nádorů prsu. Provedené epidemiologické studie neprokázaly snížení mortality žen, které toto vyšetření praktikovaly (6,19,24). Nicméně, v určitých individuálních případech může ženu přivést dříve k vyšetření.
Problematika klinického vyšetření lékařem.
V současné době jsou snahy o vynechání klinického vyšetření z algorymu preventivních vyšetření. Pomineme-li důvody, pak u asymptomatických žen bez rizikových faktorů karcinomu prsu, které jsou pravidelně mamograficky vyšetřovány (v současné době je to okolo 40% žen ze screenované populace) lze toto vyšetření pominout. U ostatních žen je klinické vyšetření plně indikováno.
Na druhou stranu je klinickým vyšetřením prsů možno odhalit nádory mamografickým screeningem neodhalené (lobulární karcinomy prsu, Pagetův nádor bradavky, inflamatorní typy nádorů). Avšak lékař, který není seznámen s klinickým vyšetřením prsu, nemusí správně vyhodnotit klinicky jasnou symptomatologii výše uvedených nádorů a dochází tím k opoždění diagnózy.
U symptomatické ženy s příznaky nemoci prsu (bolest, sekrece z mamily, zarudnutí, otok, retrakce kůže či mamily, hmatná rezistence, axilární lymfadenopatie) má klinické vyšetření předcházet vyšetření zobrazovacími metodami. V případech negativního nálezu zobrazovacích metod a přetrvávající klinické symptomatologie je nutno použít další vyšetření k vyloučení tumoru (MR, biopsie). Obdobné platí při kombinaci suspektního nálezu zobrazovacích metod a negativního výsledku jehlové biopsie. V těchto případech nutno biopsii opakovat nebo provést chirurgickou otevřenou biopsii suspektního ložiska.
