Kontroverze mamografického screeningu
Dánská studie autorů: „Olsen O., Gotzsche PC.“ publikovaná v roce 2000 v časopise Lancet (up-datovaná verze publikována v říjnu 2001) zcela zpochybnila význam mamografického screeningu. Autoři konstatovali, že „ mamografický screrening nevede k původně referovanému poklesu mortality a naopak, znamená vzestup frekvence dalších invazivních metod (15,16,27). Samozřejmě, že taková zpráva vyvolala obrovský zájem veřejnosti a medií. Velmi stručně je možné konstatovat, že práce velmi podrobně hodnotí epidemiologické nedostatky sedmi randomizovaných studií a chyby jejich designu a randomizace (1,3,7,13,22,30,32). Zapomíná však na dobu, ve které všechny studie začínaly (1963-1982) a na tehdejší stav kvality diagnostického procesu. Její problém je společný pro všechny meta-analýzy, vychází ze stejně zkreslených dat (přes snahu autorů o jejich upřesnění), které přesnými metodami statistiky znovu hodnotí. Kritizovat je možné jednotlivé studie, avšak nikoli koncept mamografického screeningu. Podrobnější rozbor těchto kontroverzí by si však vyžádal samostatné sdělení.
Souhrnem je možné konstatovat, že mamografie a screening mamografie jako metody včasné detekce nádorů prsu nemají v současné době efektivnější alternativu. Avšak stále to je čekání na nádor, až doroste do detekovatelné formace. Z toho vyplývá mnoho kontroverzí o efektivitě screeningu především u mladších skupin žen (40-49 let), protože do diagnostického procesu vstupuje mnoho proměnných. Vzestup incidence i kontroverze screeningu vedly k vývoji různých metod chemoprevence karcinomu prsu. Podstatou je podávání různých látek (antiestrogeny, retinoidy, izoflavonidy, selén a další látky) k aktivnímu snížení incidence nádorů prsu. Kombinace obou metod může podstatně ovlivnit zdravotní stav perimenopauzální populace žen.
