Vedle velikosti primárního nádoru je stav regionálních lymfatických uzlin stále jedním z vedoucích a nezávislých faktorů u karcinomu prsu pro určení prognózy nemoci a strategie další léčby. Standardním výkonem u operabilního karcinomu prsu i v případě konzervativního výkonu je axilární lymfonodektomie v I a II etáži s minimálním ziskem deseti lymfatických uzlin (LU).
Koncept sentinelové lymfatické uzliny spočívá v tom, že existuje jedna lymfatická uzlina, která jako první v regionálním lymfatickém systému drénuje prs a do této uzliny se šíří nádorové buňky nejdříve. Stav této uzliny predikuje stav všech dalších regionálních lymfatických uzlin (1,2,3). Rozhodujícím kritériem pro úspěšnost detekce je zkušenost s lymfatickým mapováním – mluví se o tzv. „learning“ křivce. S rostoucím počtem výkonů stoupá úspěšnost detekce. Pro úspěšnost detekce je důležitý výběr vhodných případů – jsou preferovány malé karcinomy stadia T1 a předpoklad negativity axilárních lymfatických uzlin, což opět souvisí s velikosti nádoru.
V případě absence postižení sentinelové uzliny nádorem je možné a bezpečné opustit kompletní disekci axily. Tento postup je provázen výrazným zkrácením doby operace, drenáže a hospitalizace. Riziko vzniku otoku horní končetiny je minimalizováno. Revoluční přínos metody biopsie sentinelové uzliny je srovnáván s revolucí zavedení konzervativní-prs šetřící chirurgie v 70 letech minulého století.